Moje pokroky + fotky

Každý měsíc se přeměřuju a dělá mi radost, že aspoň takhle vidím nějaké výsledky :) Je totiž obtížné postřehnout jinak nějaké změny na postavě, když se vidím každý den.. ale všímám si, že jsou mi volnější kalhoty a pásek si musím utahovat více než dřív :)


Měřím 175 cm.

Nevýhoda je, že společně stejně jako ostatní míry se mi zmenšuje o objem hrudníku a bicepsy..což není zrovna úplně žádoucí..

Tak jsem se konečně odhodlala zveřejnit pár foteček :) Bohužel kvůli ztrátě všech dat z počítače nemám žádné foto před :-/ Ale myslím si, že zas tak moc na mě ještě změny vidět stejně nejsou.

Moji slabou stránkou jsou je především spodní půlka těla - stehna a zadek - ty bych chtěla nejvíce změnit. Ještě v létě jsem si fakt nemohla dovolit vyjít někam v mini kraťáskách, teď už je to aspoň o trochu lepší a do léta to už snad bude dobrý :) To je mým hlavním cílem. 

Vyfotila jsem se úplně přirozeně - naprosto uvolněný postoj - nic jsem nezatínala. Ať je vidět, jak opravdu ve skutečnosti vypadám.

Moje pokroky za podzim

Každý měsíc jsem se měřila a vážila, abych sledovala své pokroky :) Pouze v listopadu nemám uvedenou váhu, protože jsem si to zapomněla zapsat, ale bylo to kolem 58 kg. Největší radost jsem měla, že jsem se dostala pod 60 kg :) Trochu mě překvapuje, jak se mi zmenšují bicepsy.. ale asi to bude tím, že jsem během podzimu cvičila jen kruhové tréninky, takže to není moc na růst svalů. Ale boky dobrý, to bych ani nečekala, takový rozdíl, protože já na sobě ty změny tolik nepozoruju. 

Ale podotýkám, že ty míry nejsou zas tak důležité..  důležité je, abych zpevnila tělo a nebylo takové roztřepané :)

Moje cesta za krásnou postavou

Rozhodla jsem se dělat něco se svoji postavou. Ráda bych vypadala tak, abych byla se sebou spokojená a líbila se sama sobě. Blog jsem si založila proto, aby mi byl motivací a mohla jsem zaznamenávat svoje pokroky. Chci sem zapisovat co každý den jím a jaké pohybové aktivity dělám, ať mám nad sebou trochu větší kontrolu :)

A jak jsem se pro tohle všechno rozhodla?

V dětství i pubertě jsem bývala hodně štíhlá, spíše až vyhublá holka. Při výšce 175 cm jsem mívala 53 kg, což už je podle BMI podváha. Takže jsem si nikdy nedělala starosti s tím, co jím. Myslela jsem, že můžu cokoliv a stejně neztloustnu. A musím říct, že jsem hodně vysazená na sladké :) Nicméně v naší rodině se na druhou stranu jí zdravě, žádné omáčky a ani tučná jídla.

Situace se ovšem začala měnit, když jsem přišla na vysokou. V menze často nezbyde nic jiného, než si dát smažený sýr s hranolkama a nebo na oběd není vůbec čas, tak si koupíte jen bagetu. Také jsem se osamostatnila od rodičů a s přítelem jsme vcelku rádi občas navštěvovali fast-foody. Při psaní bakalářky jsem pak seděla jen doma na zadku, což tělu taky moc neprospěje.

Výsledkem bylo, že jsem ve svých 22 letech vážila 61,5 kg. Já vím, není to nic dramatického, na mou výšku je to úplně normální váha. Problémem spíš bylo, jak vypada moje postava. Povolené tělo, žádné svaly.. vršek mi zůstal hodně štíhlý a všechny ty tuky se usadily na zadku a ve stehnech. Začalo mě děsit, jakou si musím kupovat velikost kalhot. V oblečení to asi nebylo moc vidět a pořád jsem vypadala jako docela štíhlá holka, ale když jsem se viděla v zrcadle nahá, připadala jsem si strašně. Přišlo mi, že i holky, co jsou na pohled třeba objemnější než já, mají pevnější postavu. Začala jsem občas cvičit. Ale nebyl v tom žádný systém a pravidelnost.

Teď je mi 25 a až v tomto roce jsem začala cvičit pravidelněji a častěji a starat se i o to, jak se stravuji. Zhruba od května jsem začala cvičit v posilovně (snažím se 3x týdně) a od října jsem si zapsala i několik tělocviků ve škole. V létě jsem se snažila občas chodit běhat, teď už se mi v zimě nechce, tak aspoň šlapu na rotopedu. Ještě na začátku září jsem vážila 60,5 kg a teď v tuto chvíli mám 57,6 kg :). Ale o váhu mi zas tak nejde, spíše o zpevnění a vytvarování postavy.